Obtížnosti

JPK, obtížnosti pøeskokù, horských túr a srovnávací mezinárodní tabulka

2007-01-30

Stupnice obtížností

Stupnice obtížností se liší dle druhu sportu nebo státu, ve kterém se nacházíme. Pro pøedstavu pár uvedu:

Stupnice UIAA

Znaèení mezinárodní horolezecké asociace se používá pøevážnì v Alpách. Znaèí se øímskými èíslicemi, ale mùžeme se setkat i s arabskými. Pro upøesnìní obtížnosti se používají znaménka +,-.

Francouzská stupnice

Asi nejpoužívanìjší stupnice na poli sportovního lezení. Nejvíce se používá v jižní a západní Evropì. Rozsah 1-9. Používají se arabské èíslice a pro zjemnìní stupnice písmena a,b,c (nìkdy i v kombinaci s + a -).

Jednotná pískovcová klasifikace (JPK)

Vznikla v Sasku a snaží se o co možná nejobjetivnìjší hodnocení. Objektivní klasifikace všech cest není samozøejmì uskuteènitelná, protože každá cesta má specifické zvláštnosti. Hodnocení je subjektivní, musí však vycházet z tìchto hledisek:

1. cestu hodnotíme podle nejtìžšího úseku-místa
2. pøihlížíme k èetnosti tìžkých míst a jejich délce

Je dovoleno klasifikaci úmyslnì snížit èi zvýšit o jeden stupeò v tìchto pøípadech:

1. krátkou cestu s jedním tìžkým místem o stupeò níže, protože únava z lezení nepøichází v úvahu
2. dlouhou cestu fyzicky namáhavou o stupeò výš, protože únavou z lezení se obtíže zvyšují

Cílem JPK je sjednotit klasifikaci v každé jednotlivé oblasti a pokud možno se sjednocení pøiblížit pøi vzájemném porovnávání tìchto oblastí.

I. velmi snadné	Rukou se užívá k udržení rovnováhy.
II. snadné	Dostateèné množství stupù i chytù, v kterémkoliv místì lze cestu pøerušit.
III. lehké	Cesty s dobrými stupy i chyty, nároèné pro udržení rovnováhy.
IV. mírnì tìžké	Úseky s ménì dobrými stupy a chyty, lezení spár a odšlapy.
V. dosti tìžké	Lezení pøevislých úsekù v málo èlenitém terénu, lezení na tøení, jednodušší ruèní a široké spáry.
VI. tìžké	Lezení delších pøevislých úsekù na malých stupech a chytech, delší úseky lezení na tøení, obtížné stìnové a spárové lezení.
VIIa. velmi tìžké	Další prodlužování obtížných úsekù cesty, nutná bezvadná tìlesná i duševní kondice, zkušenost, znalost a trénovanost.
VIIb. neobyèejnì tìžké	Stupòování pøedchozích podmínek.
VIIc. Krajnì tìžké	Dlouhé, nanejvýš obtížné úseky na hranici možnosti.
VIII. a výše bez slovní charakteristiky	Zpravidla lezitelné pouze pro lezce s intenzivním silovým a lezeckým tréninkem.

Srovnání

Obtížnost pøeskokù

1. Lehký	Krátký pøeskok (zpravidla pod 2 m) v úrovni nebo s malým výškovým rozdílem.
2. støednì tìžký	Delší skok (nad 2 m) popø. s menším výškovým rozdílem, dobré odrazištì i doskoèištì.
3. tìžký	Riskantní skok (nad 2 m) se špatným odrazištìm nebo doskoèištìm nebo velkým výškovým rozdílem.
4. krajnì tìžký	Stupòování pøedchozích podmínek, akrobatický výkon.
5. extrémnì tìžký	Hazardní výkon.

Obtížnost pøeskoku se uvádí pøed obtížností výstupové cesty, napø. 2/VI.

Technické lezení

Obtížnost technického lezení se znaèí písmenem A a arabským èíslem od 0 do 5

Bouldering

Vìtšinou se používá znaèení dle Fontainebleua a rozsah je od Fb 1-2 do Fb 8c+

Lezení v ledu

Používá se zde sedmi stupòová škála a znaèí se písmeny WI

Lezení v mixu

Obtížnost této disciplíny se znaèí pøedponou M a má 14-ti stupòovou škálu

Jája